zavři víčka
cítíš to?
tohle je chvíle magická
a nikdo nevnímá ji přesto
co když proklouzne mezi prsty tvými
a jediné co zbyde ti
pocit viny
příště se to bude opakovat i když teď říkáš nikdy
ptáš se proč nemůžeš oči otevřít
začínáš křičet-všude však ticho
víš, to někdy musíš za sebou ty dveře zavřít
v tvém krku je najednou příliš sucho
stojíš se zavřenými víčky uprostřed pouště
někdo stojí za tebou-braň se
nevíš, jestli tahle chvíle magická bude tady ještě
najednou vítr se zvedne-není nic lehčího než poddat se
jak oceán jsou tvé rty slané
vzduch svíráš v dlani
sůl dělá tvé rty úplné
vzápětí po téhle chvilce mysl ani
stojíš uprostřed ulice
očima se díváš kolem sebe
jsi jen jedna z tisíce
stejně jako ty se každý věnuje jen sobě
já se ptám, bude ze mě stejně jak z téhle chvilky jen vzpomínka?